AMIS – přední přístup, který mění pravidla hry

Totální endoprotéza kyčelního kloubu – miniinvazívní přední přístup (AMIS)

Osteoartróza kyčelního kloubu je v naší populaci velmi častým onemocněním pohybového aparátu, a kromě bolestí a funkčního postižení kyčelního kloubu vede i k bolestem a degenerativnímu postižení zejména bederní páteře. Řešením v pokročilejších stádiích onemocnění je v současné době prakticky výlučně kloubní náhrada, která je hodnocena jako nejúspěšnější ortopedická operace vůbec. Totální endoprotéza kyčelního kloubu je u nás prováděna od 70. let minulého století, jedná se tedy v dnešní době o standardní operační zákrok.

Nejčastěji používaný přístup k provedení výměny kyčelního kloubu na našem území je tzv. anterolaterální či laterální přístup. Avšak v poslední době si zejména v německy mluvící části Evropy, ve Francii, ale také v USA či Kanadě převzal prvenství tzv. přední přístup. Tento přístup je v pravém slova smyslu mini invazivní, a to nikoliv délkou kožního řezu, ale proto, že využívá Smith-Petersenova interneurálního intervalu. To znamená, že přístup ke kyčelnímu kloubu je veden v prostoru mezi dvěma skupinami svalů, které se od sebe pouze tupě oddělí. Oproti tradičně používanému přístupu je tedy hlavním pozitivem to, že nedojde k přerušení a poškození žádného svalu a celkově dochází k menšímu poškození všech tkání. Díky tomu jsou nejen v průběhu operace menší krevní ztráty, ale také je prokazatelně rychlejší rehabilitace a rekonvalescence.

"Přední přístup (AMIS) je nyní bez debat v centru dění endoprotetiky kyčelního kloubu, zájem o tuto techniku je nepopiratelně jak v odborné společnosti tak mezi pacienty na vzestupu. Tuto techniku jsem nyní pomohl zavést ve třech nemocnicích a ve svých studiích jsem prokázal nepopiratelné klady této metody. "

Nejprve je nutná úvodní konzultace s ortopedem, kde podrobně zjišťuje Vaše obtíže, omezení v běžném životě a dosavadní léčbu, fyzikální vyšetření. Velmi důležitá jsou zobrazovací vyšetření – především RTG, případně MRI či CT. RTG snímek je velmi důležitý k předoperační přípravě operatéra a pacient tím získává přesnější informace ohledně výsledku operace a na co je nutné se připravit. Například zda se dá předpokládat disbalance ohledně délky končetin atd..

Délka operačního výkonu se pohybuje se okolo jedné hodiny. Již standardem je použití necementovaných endoprotéz (pokud to stav kostí dovoluje), která jsou jednoznačně lepším řešením než cementové varianty. Současně používáme výhradně nejmodernější implantáty, které mají zaručenou životnost od výrobce 20-30let a více.

Standardně trvá pobyt po TEP kyčle, na oddělení je pět dní. Pooperačně je pacient přeložen na jeden až dva dny na monitorované lůžko, ale již zde se začíná s pooperační rehabilitace – vertikalizace, cvičení na motodlaze, chůze s odlehčením operované končetiny . Následně je pacient přeložen na standartní lůžko, kde se pokračuje v intenzivní rehabilitaci. Díky výborné práci fyzioterapeutů v kombinaci s touto operační technikou a individuálním uměním je před překladem na rehabilitaci (většinou 3-5 pooperační den) či propuštěním do domácího režimu, pacient je schopen pohybu o dvou francouzských holích a bez obtíží zvládá i chůzi po schodech.

Standardem je i následný překlad přímo na některou z lůžkových rehabilitací a pokračování v intenzivní rehabilitaci alespoň po dobu dvou týdnů k dosažení maximalizace hybnosti kloubu a posílení svalů. Nutno je používání francouzských holí s odlehčením operované končetiny po dobu tří až šesti týdnů po operaci (dle informací od operatéra). Kontrola u operatéra je vždy po šesti týdnech od operace. Je při ní proveden kontrolní RTG snímek. Následně je vhodné doladit výsledek operace lázeňskou terapií.

"Pro pacienty s nekrózou či pokročilou artrózou kyčelního kloubu, představuje AMIS přístup výrazný benefit, kdy je nyní u vybraných pacientů provést výměnu obou kyčelních kloubů při jedné operaci. Tento přístup nepopiratelně nabízí benefit pro pacienty tak pro celý zdravotní systém v ČR, jak z pohledu zdravotního, sociálního tak z toho finančního."

Hlavní výhody předního přístupu:

• Menší poškození tkání (hlavně svalů)
• Lepší přehled operačního pole
• Rychlejší rehabilitace
• Menší bolestivost pooperačně

Nevýhody předního přístupu:

• Riziko prodlouženého hojení horního pólu operační rány (nutno hlídat jizvu pooperačně)
• Delší učební křivka operatéra